1.3.4.1. Kapitál

1. část - Bürger, Staat und Politik in der Schweiz, Junker & Fenner, 1988
Odpovědět
Uživatelský avatar
Švýcarská Demokracie
Site Admin
Příspěvky: 53
Registrován: úte pro 14, 2021 11:18 pm

1.3.4.1. Kapitál

Příspěvek od Švýcarská Demokracie »

Význam spoření
Jako nikdy jindy platí v národním hospodářství zásada, že klidový stav znamená krok zpět. Výrobní aparát musí být stále obnovován. To může proběhnout jen tak, že část výrobeného výtěžku není skonzumováno, ať už formou odpisů nebo nerozdělených zisků, z čehož podniky samy financují proces obnovy, nebo formou cizích prostředků, které přijímají jako půjčky. Tyto prostředky pocházejí z úspor privátních domácností a účetních přebytků států a sociálních pojišťoven. Celková velikost uspořené kapitálové sumy, včetně odpisů, činila v roce 1985 68.3 mld franků, t.j. 10 454 franků na jednoho obyvatele.

Banky
V souladu s hustým osídlením a vysokým hospodářským rozvojem naší země vykazuje Švýcarsko s cca 1700 bankovními instituty extrémně hustou síť. Personální stav okolo 98 000 zaměstnanců a celková bilanční suma, která třikrát náš brutto sociální produkt (241 mld franků v roce 1985), podtrhuje velký ekonomický význam bankovního sektoru. Pět největších bank (Švýcarská bankovní společnost, Švýcarský bankovní svaz, Kreditinstalt, Švýcarská lidová banka, Bank Leu AG) samotných dosáhly bilanční sumy 394 mld franků a zaměstnávaly 50 500 osob, před kantonálními bankami se 144 mld franků bilanční sumy a 14 700 osobami. Vedle rozvětvené filiální sítě těchto bank nacházíme po celé zemi roztroušené střední a malé lokální banky v bezprostřední blízkosti spořících a zaúvěrovaných.

Národohospodářský význam bank pro rozvoj konjunktury
Úsporám na bankovních kontech, spořících sešitech, střednědobým dluhopisům, dlouhodobým dluhopisům a zástavním dluhopisům v hodnotě cca 505 mld franků odpovídají ve stejném rozsahu půjčky podnikům, státu a privátním domácnostem. Banky jsou nejen překladištěm pro úspory, nýbrž mají eminentní národohospodářský význam pro stav konjunktury v naší zemi a udržení kupní síly švýcarského franku (přiškrcení kreditního obchodu v době hospodářského boomu, aby společnosti méně investovaly a privátní domácnosti méně konzumovaly; odlehčení podmínek pro získání kreditu v době recese), jakož i ovlivnění hospodářské struktury. Zejména v časech recese (1975/76 a 1982/83) si staví banka vždy znovu těžkou otázku, zda společnostem v nouzi poskytnout dodatečné prostředky k překonání finančních obtíží nebo má odstřihnout nit života těchto společností. Banka, která svěřené uspořené prostředky musí investovat bez rizika, činí své rozhodnutí podle výhledů do budoucnosti v postiženém odvětví, podle regionálně-politického významu (udržení pracovních míst) a úvěrové bonity dané společnosti. Ukázkový příklad poskytuje konzolidace hodinářskou krizí otřeseného koncernu ASUAG-SSIH, nyní Švýcarská společnost pro mikroelektroniku a hodinářský průmysl (SMH) v Biel/Bienne. Tuto velkou společnost s asi 11 000 zaměstnanci a obratem okolo 1.82 mld franků (v roce 1985) se podařilo zachránit jen pomocí 8 bank se sanačním nákladem 950 mil franků. V důsledku těsného propojení švýcarského národního hospodářství se zahraničím a díky důvěře cizinců v naše stabilní politické a hospodářské poměry (nízká inflace, poměrně stabilní hodnota švýcarského franku ve srovnání k zahraničním měnám) jsou především ve velkých bankách hlavních finančních center - Curych, Basel a Ženeva - přesouvány a spravovány významné mezinárodní majetkové hodnoty.

Zásahy do bankovního obchodu
Švýcarská národní banka dozoruje likviditu (platební schopnost) a poměr mezi vlastními a cizími prostředky bank. Je příslušná pro stanovení spotových úroků z dluhopisů a zavedení minimálního zůstatku, které musí banky ve fázi přehřáté konjunktury bezúročně uložit u národní banky na úkor jejich dostupných prostředků. Tím se přiškrcují národohospodářské peněžní objemy a také obchodní objemy bank v zájmu národního hospodářství (zklidnění konjunktury, tlumení inflace). V dobách recese národní banka peněžní objemy spíše zvětšuje, aby vytvořila tlak na úroky a podnítila společnosti k ochotě investovat. Kromě toho národní banka hlídá pohyby kursu franku vůči zahraničí a v případě nouze zasahuje sama nebo koordinovaně s jinými emisními bankami nákupem deviz (zahraničních platebních prostředků), když nějaká důležitá zahraniční měna (např. americký dolar nebo německá marka) se příliš oslabí, resp. naše měna se pro cizince stane příliš drahou, což silně ovlivňuje naše exportní šance a zahraniční obchod.

Bankovní tajemství
V centru mezinárodní pozornosti stojí již dlouho švýcarské bankovní tajemství, z něhož profitují všichni domácí i zahraniční klienti, pokud banka nemá nějaké vodítko, že peníze klientů pocházejí z nezákonných zdrojů. Bankovní tajemství zavazuje bankovní personál k tomu, aby aktiva klientů neodkrývali daňovým úřadům, ale jen soudci v trestněprávních záležitostech. Často diskutované číslované účty znamenají, že původ peněz klientů zná jen vedení banky. Výkonný personál pracuje pouze s číslem konta. Tím získává klient dodatečnou jistou, že personál nijak neporuší bankovní tajemství.
Odpovědět