1.2.1 Jazyky

1. část - Bürger, Staat und Politik in der Schweiz, Junker & Fenner, 1988
Odpovědět
Uživatelský avatar
Švýcarská Demokracie
Site Admin
Příspěvky: 53
Registrován: úte pro 14, 2021 11:18 pm

1.2.1 Jazyky

Příspěvek od Švýcarská Demokracie »

Vícejazyčnost
Rozmanitost podle kmenů a jazyků je považována často za charakteristiku našeho národa, ale také jiné země znají problém vícejazyčnosti (Belgie, Finsko, Kanada, Indie atd.). Hranice a váha jazykových skupin se od roku 1848 výrazně nezměnily: v roce 1980 uvádělo 73.5% Švýcarů němčinu jako svůj mateřský jazyk, 20.1% francouzštinu, 4.5% italštinu a 0.9% rétorománštinu. Započítáme-li cizince, tak stoupne italština na 9.8%. [ V roce 2019 činil tento poměr 62.1% de - 22.8% fr - 8.0% it - 0.5% rm. ]

Obrázek
Bild: Bundesamt für Statistik

Úřední a zemské jazyky
Z praktických důvodů se nepočítá rétorománština k úředním jazykům, ale patří (od lidového hlasování v roce 1938) k zemským jazykům. Všechny čtyři jsou v zásadě rovnocenné. Pro úřední výnosy je ale závazná jen publikace v úředních jazycích. Spolkový soud připouští všechny čtyři zemské jazyky, a také federální správa je používá ve své korespondenci, podle osoby partnera. Svá pracovní místa obsazuje jak jen to je možné podle jazykových skupin přibližně proporcionálně, ačkoliv garance zastoupení není nikde výslovně stanovena.

Obrázek
Bild: Bundesamt für Statistik

Dialekty
Podle jazyka patří 99% všech Švýcarů ke kulturnímu okruhu jednoho z velkých sousedních národů, ale zachovali si svou samostatnost. Proto hraje u nás nářečí mnohem významnější roli než v Německu. Vytvořilo úctyhkodnou literaturu a zaznívá v zasedacích sálech různých kantonů. Každý ho používá v každodenním životě, nehledě na své vzdělání a sociální postavení. Na opačné straně brzdí spoluobčany ve své snaze o zvládnutí jazyka německy mluvících Švýcarů. Ve frankofonním Švýcarsku dialekty silněji ustoupily do pozadí. Ale také Welšan (frankofonní Švýcar) se považuje za něco jiného než alemánští spoluobčané, kupříkladu Francouzi, a i v samotné Romandii (západní části Švýcarska) se projevuje výrazné kantonální a regionální vědomí.

Italština
Kromě nejbližšího okolí už jen zřídka stačí mateřský jazyk ke komunikaci se sousedními oblastmi obyvatelům kantonu Tessin a italsky mluvící části kantonu Graubünden. Specifickým problémem pro jižní kanton je intenzivní přistěhovalectví německy mluvících Švýcarů a Němců, kteří v roce 1980 tvořili již 11% rezidentního obyvatelstva. Situaci zhoršuje to, že na vyšších školách naší země se italština musí spokojit až s třetím místem mezi cizími jazyky za angličtinou, protože se jí ve světovém měřítku nevyrovná.

Rétorománština
Také Rétorománové nacházejí jazykové kolegy mimo hranice naší země, totiž v Tyrolsku a Friaul. Rétorománština ale není jednotná, nýbrž je tvořena několika regionálními jazyky. Před několika lety profesorem Heinrich Schmid z Curychu vypracovaná "Rumantsch grischun" může nyní posloužit jako přemosťující jazyk pro texty, které jsou určeny všem Rétorománům. Ale současně by neměly chřadnout ani nářečí ani idiomy jednotlivých oblastí.

Vícejazyčnost, většina a menšiny
Vícejazyčné je místní obyvatelstvo kromě kantonu Graubünden také v kantonech Bern, Freiburg a Wallis. Z federálního pohledu tvoří Welšané a Tessíňané menšinu, která je odkázána na toleranci a velkorysost většiny. Takže jsou v mnoha úřadech a představenstvech celošvýcarských organizací minority spíše silněji zastoupeny, než by to odpovídalo jejich počtu. Klid a mír mezi jazykovými skupinami spočívá vlastně na nepsaném předpokladu, že silný nevnutí slabšímu svou vůli a své obyčeje.

Obrázek
Bild: EDA Präsenz Schweiz
Odpovědět