1.3.2.4.1. Rozvoj sociálního produktu

1. část - Bürger, Staat und Politik in der Schweiz, Junker & Fenner, 1988
Odpovědět
Uživatelský avatar
Švýcarská Demokracie
Site Admin
Příspěvky: 53
Registrován: úte pro 14, 2021 11:18 pm

1.3.2.4.1. Rozvoj sociálního produktu

Příspěvek od Švýcarská Demokracie »

V časovém období 1950 - 1985 vzrostl sociální produkt z 19.9 mld na 241.5 mld franků. Recese od podzimu 1974 ovlivnila produkci, v důsledku čehož sociální produkt poklesl na 144.6 mld (v roce 1975). Od roku 1977 došlo k pozvolnému oživení zaměstnanosti a s tím spojenému nárustu sociálního produktu. Uvedená čísla obsahují právě zaplacené, t.j. aktuální neboli nominální ceny. Vezmeme-li v úvahu znehodnocení peněz, přičemž brutto sociální produkt měříme cenami z roku 1970, zohledníme-li tedy při růstu reálnou hodnotu peněz, pak je reálný (očištěný od ceny) brutto sociální produkt z roku 1985 pouze 1.3 krát tak velký než ten z roku 1970, nominální brutto sociální produkt naproti tomu 2.6x vyšší než v roce 1970.

Sociální produkt na obyvatele
Zahrneme-li navíc v tomto srovnání rozvoj počtu obyvatelstva, pak se jeho růst ještě více redukuje. Přepočteno na jednoho obyvatele, činí přírůstek reálného sociálního produktu na obyvatele z 14 550 franků (1970) na 18 055 franků (1985) neboli 24.1%. Srovnání s jinými národy ukazuje, že Švýcarsko ve světovém měřítku stojí na čtvrtém místě za Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Kuvajtem, ještě před Norskem, Spolkovou republikou Německo, USA, Francouzskem a Kanadou.

Hospodářský rozvoj
Rozvoj švýcarského hospodářství jako celku se měří dle ročního reálného přírůstku sociálního produktu (t.j. odečítáme zdražování). Náš brutto sociální produkt se rozvíjel takto:
  • 1950 až 1964 zpravidla 5% ročně
  • 1965 až 1967 (utlumení konjunktury) sestupně od 4.3% na 1.9%
  • 1968 až 1973 (vrchol konjunktury) 3.2 až 6.7% ročně
  • 1974 (recese) 1.7%
  • 1975 (recese) -7.7%
  • 1976 (recese) -0.6%
  • od roku 1977 až do 1981 se ekonomika postupně zotavovala (průměrná tempa růstu 2.8%, v roce 1980 dokonce 4.2%), utrpěla však v letech 1982 a 1983 znovu konjukturální úpadek (-1.1% v roce 1982, 1.1% v 1983)
  • díky citelnému oživení konjunktury v USA a BRD od roku 1983 expanduje reálný švýcarský sociální produkt, od 1984 znovu ročně přes 2.5%.
Podobná kolísání v sociálním produktu vykazují také nejvýznamnější průmyslové země světa (USA, Japonsko, BRD):
Průměrná tempa růstu USA činila v letech 1970 až 1975 2.8%, v letech 1975 až 1980 3.7% a od roku 1980 do 1985 2%. Pro Spolkovou republiku Německo činí příslušné hodnoty 2.4%, 3.3% a 0.7%, pro Japonsko dokonce 5%, 5.1% a 3.9%. Růst švýcarské ekonomiky se kryje s rozvojem západních průmyslových států.

Uživatelské skupiny
Jak se přerozděluje sociální produkt na čtyři uživatelské skupiny, zobrazené na obr. 11? Co je z toho investováno, t.j. určeno k náhradě a výstavbě výrobních zařízení privátních a veřejných (např. švýcarské železnice SBB) podniků? (Viz kapitola 1.3.2.4.3). Kolik se použije k úhradě toho zboží a služeb, které importujeme, a ke kompenzaci ze zahraničí čerpaných kapitálových a pracovních výkonů? (Kapitola 1.3.2.4.4). Co zůstane nakonec pro privátní spotřebu? (1.3.2.4.5). Srovnejme pro doplění obrázku 11 obrázek 12, který vedle absolutních hodnot zobrazuje také procentuální podíly.
Odpovědět