1.3.4.2. Struktura podniků

1. část - Bürger, Staat und Politik in der Schweiz, Junker & Fenner, 1988
Odpovědět
Uživatelský avatar
Švýcarská Demokracie
Site Admin
Příspěvky: 53
Registrován: úte pro 14, 2021 11:18 pm

1.3.4.2. Struktura podniků

Příspěvek od Švýcarská Demokracie »

Z významného všeobecného hospodářského rozmachu nelze však uzavřít, že z něho profitují jen velké společnosti. Také střední a malé se schopností přizpůsobit se a s dobře školenými vedením podniku i zaměstnanci mají dobré šance na přežití. Malých podniků (1-5 zaměstnanců) ubylo v období 1905 až 1985 jen o cca 12% (1905: 90%, 1985: 78%). Malé střední podniky (6-9 zaměstnanců) dokonce stouply ze 7.6% na 8.8%. Přirozeně stále více zaměstnanců pracuje ve velkých podnicích, jak ukazuje obr. 15.

Ekonomičtí obři
Vedle středních podniků roste samozřejmě počet ekonomických obrů, což je strukturní změna, která je podporována pokračujícím technickým rozvojem (vysoké náklady na výzkum a vývoj), vyšší sériovou výrobou s jejími cenovými přednostmi a tvrdou mezinárodní konkurencí na světových trzích (EU, EFTA, USA). Rostoucí koncentrace se projevuje stoupajícím procentuálním podílem k velkým podnikům přináležejícím zaměstnancům na účet podílu malých a středních podniků (viz obr. 15).

Přednosti a nebezpečí koncentrace
Názory na hospodářské, sociální a politické důsledky koncentračního procesu se rozcházejí. Pokud konkurence zůstává zachována, jsou velké podniky nuceny vést souboj o svůj podíl na trhu kvalitativně vyčnívajícími výkony za příznivé ceny. Podaří-li se však velkému podniku vydobýt monopolní postavení, pak vzniká nebezpečí hospodářského a politického zneužití jeho silného postavení.

Úbytek malých podniků vede k poklesu podílu obyvatel samostatně podnikajících a tím ke změněnému sociálnímu složení obyvatelstva (více vedoucích a exekutivních zaměstnanců). Z toho mohou vznikat neoblíbené projevy masovosti v životě velkoměst a velkých podniků, jakož i sociální konflikty, ve velkých zemích pravděpdobně častěji než v malých státech jako je Švýcarsko.

Koncerny a holdingové společnosti
Švýcarské velkopodniky vznikly fúzí (slučováním) původně samostatných podniků (např. Ciba-Geigy AG) a spoluúčastí kapitálu domácích a zahraničních podniků zachovávajících si právní samostatnost. Takové podnikatelské skupiny vytvářejí koncern. Na vrcholu koncernu stojí často holdingová společnost (zastřešující společnost), která vlastní celý nebo část kapitálu kmenového podniku a dceřinných společností. Holdingové společnosti přísluší centrální vedení a financování koncernové skupiny. Příklady: Holdingová společnost Ascom pro Hasler AG (Bern) a Autophon (Solothurn), Mövenpick AG (Zürich), Schindler AG (Hergiswil).

Všech osm největších švýcarských průmyslových podniků Nestle, Ciba-Geigy, Brown-Boveri, Alusuisse, Hoffmann-La Roche, Sandoz, Jacobs Suchard, Oerlikon-Bührle a tři největší obchodní společnosti Migros, Coop, Jelmoli mají koncernový charakter.

Švýcarský velkopodnik


Proces koncentrace ve Švýcarsku


Nadnárodní/Mnohonárodní společnosti
Odpovědět