Také ve víře není náš národ jednotný. U Švýcarů měli v roce 1980 protestanti lehkou převahu nad katolíky (50:44%).Tento poměr zůstal v posledních sto letech do určité míry stabilní. Ale přece jen se podíl katolíků stále trochu zvětšoval. Lehce převažují (48:44%), když zohledníme také cizince. [ V roce 2017 činil celkově počet katolíků 36.5%, protestantů 24.4%, muslimů 5%, bezkonfesních 25%. ] Podle víry nejhomogennější jsou u protestantů kantony Bern (77% rezidentního obyvatelstva), Appenzell Ausserrhoden (64%) a Schaffhausen (61%); u katolíků Wallis (93%), Obwalden (92%), Uri a Appenzell Innerrhoden (91%).
Bild: EDA Präsenz Schweiz
Jazykové a konfesní hranice
Ve švýcarské federaci se jazykové a konfesní hranice protínají zřídka na stejné linii. To platí také pro cizí země: u nás pochází protestant od Zwingliho a Calvina, a nikoliv od Luthera. Obyvatelé kantonů Genf, Waadtland a Neuenburg následují jinou víru než sousedící Francouzi. Také vnitrostátně se obecně nekryjí jazykové a konfesní hranice. V žádné oblasti - také ne sociálně a politicky - podél řeky Saane nestojí proti sobě dvě sevřené fronty jako je tomu u Vlámů a Valonů v Belgii. Tak vzniká při všech rozdílech v jazyce a víře pestrá mnohotvárnost s četnými přechody a průsečíky.
Doporučená literatura ke kapitolám 1 a 2
Statistická ročenka Švýcarska: Statistisches Jahrbuch der Schweiz 1986, Basel 1986
Čtyřjazyčné Švýcarsko: R. Schläpfer, Die viersprachige Schweiz, Zürich 1982
Západošvýcaři - Německošvýcaři - Tessíňané: J.-P. Vouga, Westschweizer - Deutschschweizer - Tessiner, Zürich 1980
Ochrana jazykových a konfesních menšin v právu federace a kantonů: - P. Schäppi, Der Schutz sprachlicher und konfessioneller Minderheiten im Recht von Bund und Kantonen, Zürich 1971
Jazyková charta Institutu Freiburg: Sprachencharta des Freiburger Instituts, Freiburg 1969
1.2.2. Konfese
- Švýcarská Demokracie
- Site Admin
- Příspěvky: 53
- Registrován: úte pro 14, 2021 11:18 pm